Elejan van der Velde: I can see the ads, but what do they sell?

— Please scroll down for English version —

Elejan van der Velde: I can see the ads, but what do they sell?
vernisáž v pátek 23. 10., 18h
24. 10. – 24. 11. 2015

Kurátorka výstavy: Ewelina Chiu

Výstava nizozemského umělce Elejana van der Velde, která je výsledkem prvního rezidenčního pobytu organizovaného Galerií Ferdinanda Baumanna. Ve spolupráci s organizací Motel Spatie a za podpory Nizozemského království a Creative Industries Fund NL.

Ferdinand Baumann byl vlastníkem a pronajímatelem nemovitostí, stavitelem, ale především kapitalistou. Po více než pěti letech výstavní činnosti se jeho identita zdá být zcela odtržená od identity samotné galerie, která nese jeho jméno.
Výstavy v Galerie Ferdinanda Baumanna přivádějí dohromady příznivce současného umění, ale taky ostaní kolemjdoucí a současně vyzařují atmosféru náhody i úmyslu, která jako by s celým tím světem obklopujícím Štěpánskou ulici nijak nesouvisela. Pravidelní návštěvníci vernisáží, kteří sledují místní uměleckou scénu, si navykli na GFB pohlížet jako na odtrženou od prostředí, s nímž pasáž sdílí. Náhodný kolemjdoucí to tak možná ani nevnímá. Místní obchody jsou koneckonců zajímavé samy o sobě, mají svou vlastní fascinující rozmanitost. Navíc obchody ve Štěpánské jsou opravdu každý pes, jiná ves. Od prodejny ruských mincí přes butik s metalovým oblečením, obchod s africkými kosmetickými přípravky, až po rozlehlou prodejnu perských koberců. A všechny ty krámky o dávají o sobě vědět reklamou v pasáži, jak stanovují práva nájemce. Bok po boku s reklamou na existující obchody se zde jako svědectví dob minulých, objevují také pozůstatky podniků, které už dříve zanikly. Výstava I Can See the Ads, But What do They Sell? („Vidím reklamy, ale co prodávají?“) Elejana van der Velde stupňuje vzájemný protiklad umění a reklamy v prostoru Štepánské pasáže. Tím, že van der Velde v rámci své sólové výstavy pro GFB vytvořil něco jako reklamu, nastoluje otázku, kdo má právo inzerovat a proč. Výstava zároveň stmeluje obchody ve Štěpánské pasáži s galerií, vyrovnává hrací pole a upozorňuje na obojí. V tomto smyslu van der Veldova výstava obrací pozornost zpět k samotné pasáži, nejen jako k významnému příkladu funkcionalistické architektury a k uměleckému dílu, ale také jako k místu, jehož účelem je fungovat v rámci kapitalismu. Umění na nás často působí jako útočiště před ním, před masovou reklamou a fetišistickou spotřebou a Van der Veldova výstava svou kombinací obojího tento ideál zpochybňuje. Na pozadí zašlé slávy Baumannovy nákupní pasáže jeho gesto nabývá na významu i v prostředí našeho současného, zrychleného světa a získává přídech zvláštní nostalgie. Tato nostalgie upomíná nejen na minulost kdysi plnou života, ale i na minulost zbavenou všech viditelných známek kapitalismu. Štěpánská pasáž se zde navrací do své nejneposkvrněnější podoby, kterou měla čerstvě po dostavění, čekající ve své vlastní funkcionalistické čistotě na využití a přitom bezpečně naplněna úmyslem svého vlastníka.

——

Elejan van der Velde: I can see the ads, but what do they sell?
opening on friday October 23th, 6pm
24. 10. – 24. 11. 2015

Curator of exhibition: Ewelina Chiu

I Can See the Ads, But What do They Sell? Elejan van der VeldeWho was Ferdinand Baumann? Ferdinand Baumann was an owner and renter of property, a builder, and above all, a capitalist. After over five years of exhibitions, the identity of Ferdinand Baumann has become detached from the identity of the gallery that is his namesake. Exhibitions in the Ferdinand Baumann Gallery gather art enthusiasts and ordinary passerby alike, exuding a combined air of coincidence and intention that seems removed from the capitalistic world outside of the Štěpánská Pasáž. Attendees of exhibition openings who follow the local art scene have become accustomed to viewing the Ferdinand Baumann Gallery as distinct from the shops it shares the passage with. Yet for the causal passerby, perhaps this is not the case. After all, the shops are interesting their own right. Fascinating in their diversity, the shops of the Štěpánská Pasáž are odd ducks, ranging from a Russian coin shop, a Gothic store, an African beauty supply shop, and an extensive Persian carpet store. All of these shops advertise their existence in the passage, as is renter’s right. Alongside advertisements for existing shops are remnants, testaments of businesses that have come and gone. Elejan van der Velde’s I Can See the Ads, But What do They Sell? intensifies the juxtaposition of art and advertisement in the Štěpánská pasáž. By creating an advertisement for the Ferdinand Baumann Gallery as part of his solo exhibition, van der Velde questions who has the right to advertise and why. At the same time, the exhibition unites the Štěpánská pasáž shops and the Ferdinand Baumann Gallery, leveling the playing field and displaying them both. In this sense, van der Velde’s exhibition brings attention back to the passage itself, not only as a wonderful piece of functionalist architecture and work of art, but also as a place meant to function within capitalism. Art often feels like a refuge from capitalism, from mass marketing and fetishistic consumerism, van der Velde’s exhibition questions this ideal by combining the two. Against the backdrop of the faded glory of Ferdinand Baumann’s shopping passage, this gesture gains a significance within our present, fast-paced capitalistic surroundings while tinged with an odd nostalgia. This nostalgia calls into mind not only the past filled with shops and advertisements that once were, but also a past emptied out of all obvious traces of capitalism. Here the Štěpánská Pasáž returns to its newly built pristine condition, yet to be filled but full of its owner’s intention.