Jimena Mendoza, Aleksandra Vajd: casualidad/causalidad

gfb_av_jm_web_05

kurátorka / curator: Christina Gigliotti

9. 12. 2016 – 17. 1. 2017

Vernisáž / Opening: 8. 12., 18:00

Dívám se oknem letadla, které zrovna přistálo. Přede mnou se rozprostírá krajina. Na jedné straně rozeklané hory tyčící se nad námi, stoické a chladné. Na druhé straně se krajina začala vlnit a tvarovat. Mohutné nadýchané mraky se držely blízko země a valily se přes hřebeny kopců jako pomalé vlny bílé lávy, braly sebou hory, pak se kutálely a valily společně. Navzdory svým známým vlastnostem změnily mraky a hory formu, pevné se stalo kapalným a co bylo nehybné, začalo se hýbat. S obličejem přitisknutým na malém čtvercovém okénku mysl vytvořila změnu v povědomí. Elementy tvořené odlišnou hmotou při vzájemném působení splynuly a tekly spolu, polidštily se – ožily.

Skrze sklo se znovu v Galerii Ferdinanda Baumanna zjevují krajiny. Pro výstavu náhoda/příčina, Jimena Mendoza a Aleksandra Vajd vytvořily scénu (krajinu), která přezkoumává absolutní materiálnost našeho světa – jmenovitě lidmi tvořenou: fotografii a sochařství. Při vzájemném srovnání vzniká napětí a posun mezi papírem a hlínou, světlem a stínem, povrchem a hloubkou. Stálé kvality těchto jednotlivých materiálů zmizí, jakmile napodobují jeden druhý, mísí se, končí a začínají v jednom momentě. Stejně jako se redefinují během procesu, všechny zčistajasna křehké, pevné, nemotorné, jemné a nabité energií ze vzájemné interakce.

Looking out of an airplane window descending to land some time ago, a landscape unfolded in front of me. Outside one side of the plane, white jagged mountains loomed above us, stoic and cold. On the other side, the ground was starting to undulate and take shape. Thick foamy clouds hugged the earth and poured themselves over the edges of hilltops like slow waves of white lava, taking the mountains with them, rolling and tumbling slowly along. Despite their known properties, the clouds and mountains took on different forms – solid became liquid, and what was inert started to move. Pressing my face against the small square window, my mind created a shift in understanding. These elements, made up of differentiating matter, once interacting, merged and bled together, anthropomorphizing at times – becoming alive.

Through the glass once again at Galerie Ferdinanda Baumanna, landscapes are also appearing. For the exhibition casualidad/causalidad, Jimena Mendoza and Aleksandra Vajd have created a scene that explores the utter materiality of our world – namely that of the manmade: photography and sculpture. When juxtaposed, a certain tension and shifting takes place between paper and clay, light and shadow, surface and depth. The fixed qualities of these individual materials slide away as they mimic one another and blend, ending and beginning simultaneously as well as redefining themselves through the process, all at once fragile, solid, clumsy, delicate, and charged with the energy of their interaction.

gfb_av_jm_web_02

gfb_av_jm_web_13

gfb_av_jm_web_05

gfb_av_jm_web_08

gfb_av_jm_web_11

gfb_av_jm_web_07

gfb_av_jm_web_17

gfb_av_jm_web_18

gfb_av_jm_web_03

gfb_av_jm_web_19

Photos by Jan Kolský