Julie Béna: Purple Unicorn

24.6. – 17.8. 2016

Vernisáž / Opening: 24. 6., v 18.00 / 6pm

kurátor / curator: Christina Gigliotti

Zeptala jsem se Julie Béna co byl purpurový jednorožec. Říká se, že ikdyž je jednorožec polapen, nikdy nemůže být zkrocen. Rozumím tomu tak, že jednorožci si uchovají své tajemství, ačkoli jsou objeveni a to je pravděpodobně důvod, proč nikdy nemohli existovat.

Pro výstavu Purple unicorn Béna vytvořila instalaci, kde prezentuje dobře známé útržky reality, které pokud je uchopíme vyprchají nebo sklouznou k fikci. Na první letmý pohled je to, jako bychom byli v nočním klubu a najednou se rozvítila světla Scéna by se mohla nacházet někde mezi výlohou obchodu s oblečením a místem za červenou oponou v peep show. Pružné materiály a volně pověšené zdobené zrcadlo, napětí mezi tím, co je skryto a odhaleno a hra s našimi představami o touze, marnivosti, podvodu a zklamání, když se závoj nadzvedne. Skryté a nalezené části ženského oblečení naznačují důvěrnost, zároveň jsou zploštělé a násilím napnuté a tím obnažené.

Pomalu zaostřujeme na zelenomodré zpěněné fragmenty ocasu mořské panny a krabích klepet, omývající břehy a zkrášlující stěnu babiččina domku na pláži. Přírodní rekvizity jako zvířata, rostliny a mušle se objevují a zase ztrácejí v krajině navrhujíce neutuchající možnosti imaginace a způsoby, kterými Béna vypravuje příběh, klouzajíc mezi pravdou a iluzí.


Julie Béna (*1982, žije v Paříži a v Praze) vytváří environmenty, které se často inspirují ve světě literatury, filmu, divadla nebo popkultury. Studovala na Villa Arson v Nice a Gerrit Rietveld Academie v Amsterodamu. Mezi její nejdůležitější samostatné výstavy patří například L’Eternelle insatisfaite v galerii Syntax v Lisabonu (2016), Nail Tang v Galerii Joseph Tang v Paříži, Destiny, v galerii Edouard Manet v Gennevilliers (2015), a T&T consortium, you’re already elsewhere, FIAF, New York (2014).

V poslední době se zúčastnila společných výstav PREDICTION, Mendes Wood DM, São Paulo (2016), Camera of wonders, Centro de la Imagen, Mexico City, MX (2015), Rideaux / blinds, IAC, Villeurbanne, (2015), Late capitalism, it’s like, almost over, The Luminary, St Louis, Missouri (2014) a Things, Design Cloud, Chicago, (2014).

Její nejúspěšnější performativní projekty z poslední doby se uskutečnily v Kadist Foundation San Francisco (2015), Lives Works, Italy (2014), Palais de Tokyo, Paris (2013-2014), PERFORMA, New York (2013), Fahrenheit, Los Angeles (2014), La Fondation Ricard, Paris (2012) a La Fonderie Darling, Montréal (2011).

I asked Julie Béna what a purple unicorn was. It is said that even if a unicorn is captured, it can never be tamed. I understand this as meaning unicorns retain their mystery even when found out, which is probably why they could never exist.

For the exhibition Purple Unicorn, Béna has created a scene that presents us with familiar qualities one may register from reality, but when grasped, dissipate or collapse into fiction. Upon first glance, it may evoke the feeling of being in a nightclub when the lights suddenly turn on. The tableau exists somewhere in between a clothing shop window and the area behind the red curtain at a peep show. Stretchy fabrics and loosely hanging jewelry mirror the tension between concealment and exposure, and play with our notions of lust, vanity, deception and disappointment once the veil is lifted. The hide and seek elements of women’s clothing serve to hint, to intimate, but once flattened and taut, are forcibly and methodically exposed, amplified.

Green sea foamed fragments of mermaid tails and crab claws slowly come into focus, washing up ashore and adorning the walls of your grandmother’s beach house. Like naturalistic props, animals, plants and shells appear and disappear into the landscape, suggesting the unceasing possibilities of the imagination and the way in which Béna tells the story, slithering between truth and illusion.


Julie Béna (b. 1982, lives in Paris and Prague) works on environments that draw inspiration from the world of literature, film, theater and popular culture. Béna studied at the Villa Arson in Nice and attended the Gerrit Rietveld Academie at Amsterdam. Her most recent solo exhibitions include: L’Eternelle insatisfaite, Syntax, Lisbon (2016) , Nail Tang, Galerie Joseph Tang ; Destiny, Galerie Edouard Manet, Gennevilliers (2015), and T&T consortium, you’re already elsewhere, FIAF, New York (2014).

Recent selected collective exhibitions include: PREDICTION, Mendes Wood DM, São Paulo (2016), Camera of wonders, Centro de la Imagen, Mexico City, MX (2015), Rideaux / blinds, IAC, Villeurbanne, (2015), Late capitalism, it’s like, almost over, The Luminary, St Louis, Missouri (2014) and Things, Design Cloud, Chicago, (2014).

She has realized performance projects at Kadist Foundation San Francisco (2015), Lives Works, Italy (2014), Palais de Tokyo, Paris (2013-2014), PERFORMA, New York (2013), Fahrenheit, Los Angeles (2014), La Fondation Ricard, Paris (2012) or La Fonderie Darling, Montréal (2011).

juliebena.com

foto: Johana Pošová