Pavel Ptáčník

Sklep, místo plné bubáků, rozlitého vína, kulatého zla. Místo, kde teď přežívá, maluje a do prázdna brnká na basu, místo s negativní zónou. Pták čili negative friend.

Při pohledu na jeho věci myslím na very heavy, lesotřesk, zkurvenou deformaci compem, satana, surrealistické scény, kořeny bez duše, kyber vetřelce, něco jako bolest a ufolásku. Nesení pochodně na vrchol hory a nošení dříví do lesa.

Co vím, tak teď chce dělat věci realističtěji, tak jak jsou, bez zbytečných forem a bez okrasy. Určitě to tak nebude. Bude to rozstřelené na všechny strany, sem a tam, z pistole vystřelená čerň. Černobílé kresby, mapy, hledání vzkazů. Tetování, z dálky rozmlžené, zblízka přesně narýsované. Detail bez detailu, struktura s obsahem, nekonečný deník, játrová kuchařka (jí teď hodně rád játra a taky srdce si dává).

Pták mi říkal, že přišel na dobrý vtip. Mít srdce na pravém místě, že je to blbost, že ho nejde mít jinde než na levém. Už je v tom sklepě asi moc dlouho. Ale pracovat na takových místech mu vždycky svědčilo.

Pavla Malinová